|
|
South Korean Nuclear Program and the American Support of the Authoritarian Regime
Stoláriková, Lenka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Problematika šírenia jadrových zbraní na Kórejskom polostrove a otázka legitimity a podpory nedemokratických vládcov, patria medzi aktuálne politické výzvy. Zárodky kórejských jadrových snáh siahajú až do 70. rokov 20. storočia, kedy autoritatívny juhokórejský prezident Pak Čong-hi nariadil spustenie tzv. Projektu 890. Spojené štáty, dlhoročný ochranca a sponzor Soulu, museli nájsť spôsob, ako sa s touto situáciou popasovať a zvážiť svoje spojenectvo s Južnou Kóreou. Táto práca je predovšetkým analýzou americkej podpory juhokórejského autoritatívneho režimu na konci 70. rokov. Jej hlavným cieľom je vyhodnotiť, či bolo možné, aby Spojené štáty obmedzili svoju finančnú a vojenskú pomoc na sklonku vlády Pak Čong- hiho a presadzovali demokratizáciu krajiny. Snaží sa preskúmať faktory, ktoré mali vplyv na rozhodnutie Spojených štátov. Následne verifikuje teóriu Owena a Poznanskeho o existencii dvoch podmienok, potrebných na to, aby boli USA ochotné prestať podporovať proamerický autoritatívny režim a umožnili konanie demokratických volieb. Táto práca nadväzuje na ich výklad a dopĺňa ho o ďalšie faktory, relevantné pre tento prípad. Argumentuje, že jedným z významných aspektov pri rozhodovaní mohli byť práve juhokórejské jadrové snahy a s nimi spätá nespoľahlivosť Paka ako amerického spojenca.
|
|
|
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
|
|
|
Vybraná opatření hospodářské politiky prezidentů Forda a Cartera v kontextu ropných šoků
Košut, Jaroslav ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Období 70. let minulého století je známo především událostmi kolem ropných šoků, které poznamenaly hospodářský vývoj v USA a ve světě na dlouhou dobu dopředu. V teoretické části se práce věnuje situaci před a během ropných šoků - poukazuje na okolnosti jejich vzniku, politický vývoj v jejich průběhu a dopady na trh s ropou. V praktické části již přistupuje k analýze hospodářské politiky prezidentů Spojených států amerických Geralda Forda a Jamese Cartera a poukazuje na úspěchy či neúspěchy různých jimi navržených opatření. Popisuje vývoj hospodářského růstu, inflace a nezaměstnanosti ve sledovaném období a řeší, co je příčinou jejich vývoje v jednotlivých letech. V závěru srovnává vývoj těchto makroekonomických ukazatelů a přináší názor, že hospodářská politika prezidenta Cartera se s následky ropného šoku vyrovnala s větším úspěchem, než hospodářská politika prezidenta Forda.
|
|
|
Program "Whip Inflation Now" a jeho vliv na inflaci a nezaměstnanost v USA v 70. letech
Sirový, Michal ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Ráček, Martin (oponent)
Tématem práce je program WIN Geralda Forda jakožto opatření mající za úkol snížit inflaci v sobě nese mnohá úskalí své doby, tj. v prvé řadě faktor nezaměstnanosti, která v sedmdesátých letech dosáhla téměř 9%, a v druhé řadě zanedbání měnové politiky. Ford ohlásil opatření, která byla opakem kroků Nixonovy administrativy. Pověstné utažení opasků v dobách krize bylo relativně mírné, nasnadě jsou tedy spekulace o snaze vytvořit bojovný, byť ne krutý mediální obraz Geralda Forda. CPI poklesl v roce 1976 z 9.1% na 5.8%, inflace se ale snížila jen krátkodobě a jen težko lze říct, že by šlo o důsledky WINu. Vztah nezaměstnanosti a inflace bude analyzován pomocí Phillipsovy křivky v druhé části práce.
|
host ::
RSS.